Asi půl hodiny autem od Trenta a tedy asi hodinu cesty od nás z Ronza leží v malebném údolí Valsugana překrásné jezero Levico a o něco větší jezero Caldonazzo. Obě dvě jezera jsou o víkendu oblíbenými místy pro relaxaci Tridenťanů, k nimž se v létě přidá i značné množství zahraničních turistů. Lepší je tedy sem jet během pracovního týdne a ne o víkendu, pokud má člověk na výběr. Obě jezera mají průzračnou přitom ne příliš studenou vodu a krásné čisté pláže, jak veřejné, tak placené, takže jsou ideálním místem pro letní relaxaci u vody, ať už se chcete jenom válet, nebo se věnovat některému z vodních sportů. A tak jsme se sem v pátek odpoledne vydali, abychom s dětmi užili přírodu a vodní radovánky.
Okolo celého jezera Levico vede chodníček nazvaný „Rybářská stezka“ nabízející příjemnou dvouapůlhodinovou procházku s výhledy na jezero, hory, ryby a kachny prohánějící se v jezeře. Denní povolenka pro lov ryb stojí 10 euro, pokud byste se rozhodli zkusit některou z nich chytit. Pokud však vyrazíte na procházku s dětmi z východní strany jezera, počítejte s tím, že strávíte nejméně hodinu času na velice pěkných prolézačkách hned u veřejné pláže. Kromě procházky kolem jezera Levico jsme zvládli ještě koupačku v jezeře Caldonazzo, interakci s místními kachnami (, které jsme však tentokrát neměli čím nakrmit, což kachny nevěděly) a zmrzlinu. Jezera a okolí toho však nabízejí daleko více a tak zde krátce napíšu to, co je zde také možné vidět a co možná uvidíme někdy příště (nejspíš až děti vyrostou…).
V hloubce dvaceti metrů v jezeře Levico se nachází bedny s vínem Lagorai Trentodoc, které tam už od roku 2013 spouští jeřábem místní bratři vinaři Giorgio a Andrea Romanese. Víno na dně jezera zraje při stabilní teplotě 8 stupňů Celsia kontrolováno třikrát ročně potápěči, kteří se připlavou přesvědčit, jestli tam to víno ještě pořád je. Vína je možné zakoupit či ochutnat ve vinařství Cantina Romanese v městečku Levico Terme. Člověk si až pomyslí, jestli by se v pořádném sklepě nedala ta stabilní teplota docílit i bez jeřábu a potápěčů. Na druhou stranu, pokud se člověku poštěstí chytit v jezeře pstruha a k němu si otevře láhev Lagorai Trentodoc Riserva Affinamento Subacqueo Lago di Levico za 48 euro, může pak při jídle přemýšlet nad tím, že ten pstruh možná znal to víno již jako malý potěr, proplouval kolem něj den co den, rostl a sílil, aby jednoho osudového dne splynul s obsahem té láhve v jeden jediný celek. S posledním douškem Lagorai Trentodoc možná člověk uroní i slzu nad spletitými cestami osudu pstruha i člověka.
Nejen vínem je však živ člověk, a tak se naštěstí na březích jezera Levico nachazí od roku 1897 i pivovar nazvaný Fabbrica in Pedavena. Součástí pivovaru je restaurace i muzeum, jehož prohlídka (vstupné 10 euro) je zakončena ochutnávkou dvou druhů piva.
Historie městečka Levico Terme sice sahá až do antických dob, největšího rozkvětu se však dočkalo až po objevení léčebných účinků termálních vod s obsahem železa a arzénu. Koncem devatenáctého století zde došlo k rozvoji lázní a výstavbě mnoha hotelů, například hotelu Imperial a dalších lázeňských zařízení. V roce 1891 císař František Josef I. povýšil Levico Terme na město.
Údolí Valsugana bylo až do konce první světové války součastí rakousko-uherského impéria, které se i zde snažilo zajistit své teritorium budováním pevností. V údolí hned vedle jezera se tak nachází pevnost Colle delle Benne, na opačné straně jezera pevnost Forte Tenna a na kopci nad městečkem pevnost Busa Granda. O několik kilometrů dále na náhorní plošině Vezzena stojí pevnosti Forte Verle a Forte Vezzena. Válku připomíná i rakousko-uherský vojenský hřbitov z první světové války v městečku Terme Levico.
Milovníci umění ve volné přírodě si jistě nenechají ujít šestimetrovou sochu Vlčice z Lagorai postavenou sochařem Marcem Martallarem ze dřeva z polomů po vichřici Vaia, která zasáhla tuto oblast v roce 2018. Zhruba půl hodiny autem od Levico Terme se pak již třicet let nachází známá lesní galerie Arte Sella, která byla zřejmě první galerií tohoto typu v Itálii.
Anebo je zde také možné se na to všechno vybodnout, sednout si na pláž, dát si zmrzlinu či pivo a koukat na ryby.














