adminHora Monte Stivo se svými 2054 nadmořskými metry je jedna z nejpozoruhodnějších dominant údolí Val di Gresta a výhled z jejího vrcholu poskytuje jedna z nejkrásnějších panoramat nejen v okolí horní Gardy, ale i celých Dolomit, troufám si říci, že jsou to jedna z nejkrásnějších panoramat na celém světě.
Samozřejmě nesmí být už od rána zataženo, to potom z vrcholu není vidět skoro nic. Můžete tedy vidět mlhu, což je vlastně mrak, který se vytvořil někde ve výšce zhruba dvou třetin kopce a stíní ve výhledu na ta krásná panoramata, která se nacházejí pod ním. Pro člověka, který nikdy neletěl v letadle (a takových už dnes mnoho není), anebo letěl v době, kdy na obloze nebyl jediný mráček, může být i takový pohled z vrcholu do mlhy úžasným zážitkem. Ale abych byl upřímný, mě to tedy tak úplně nepotěšilo, protože jsem takové mlhy už viděl ve svém životě opravdu hodně. Nevím, jestli byl zklamaný i Eda, ale spíš ho asi potěšilo, že si odškrtnul Monte Stivo ze seznamu vrcholů, které musí zdolat, aby se stal alpinistou stejně jako jeho strejda Alessandro a zdál se být s výletem celkem spokojený.
Na druhou stranu, pokud je pod mrakem, tak se na takový vrchol dobře leze, protože do člověka neustále nepere sluníčko. A po cestě je toho stále mnoho k vidění: kozy, krávy se zvony na obojcích, koně, pastevečtí psy, horská květena i nějaký ten pták. Celou cestu nahoru jsem přemýšlel, jestli uvidíme i medvěda, ale toho jsme nakonec naštěstí neviděli. Zato květin na horských loukách jsme viděli až až, což trochu vykompenzovalo tu absenci vrcholových panoramat. Kousek pod vrcholkem je otevřená chata Rifugio Marchetti, tu jsme tentokrát vynechali.
Abych tak nějak krátce popsal tu cestu, tak vyrazili jsme z parkoviště v Sant’Antonio a šli a šli lesní pěšinou a pak mezi horskými loukami asi dvě hodiny nahoru. Tam jsme se vyfotili, dali si svačinu, vyfotili to, co bylo vidět a slezli zase dolů. Přitom jsme si uvědomili, že vylézt na vrchol je teprve půlka úspěchu, a že si většinu obětí hory vyžádají na zpáteční cestě. Nicméně jsme zase ve zdraví slezli dolů.
A tak koukám z okna na Monte Stivo a říkám si, že tam budeme zase muset někdy vylézt, až nebude taková mlha.
